Informace pro účetní a podnikatele

728 x 90

Vyšší požadavky na vymezení předmětu podnikání

Vyšší požadavky na vymezení předmětu podnikání

Právnické osoby si musí dát pozor na příliš obecné zápisy činností do obchodního rejstříku, Nejvyšší soud totiž zpřesňuje své požadavky na jejich přesnost a konkrétnost.

Nejvyšší soud se v nedávné době opakovaně vyjádřil k otázce určitosti vymezení předmětu podnikání obchodních korporací. Dva důležité judikáty – 27 Cdo 3549/2020 a 27 Cdo 3391/2023 – jednoznačně stanovují, že „formálně správné“, ale věcně neurčité zápisy do obchodního rejstříku či ujednání v zakladatelských právních jednání neobstojí. Tato rozhodnutí představují důležitý impuls pro praxi podnikatelů i jejich poradců, neboť mnohé společnosti budou nuceny upravit své zakladatelské dokumenty a zápisy v obchodním rejstříku.

Neurčitý předmět podnikání? Zdánlivé ustanovení

V prvním z uvedených případů (27 Cdo 3549/2020) Nejvyšší soud posuzoval situaci, kdy společnost ve své společenské smlouvě uvedla předmět podnikání jako „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. Podobné formulace byly dříve (a nadále jsou) běžnou praxí – odkazovaly na tzv. živnost volnou, která zahrnuje desítky oborů činností.

Nejvyšší soud však konstatoval, že takové vymezení předmětu podnikání je neurčité, neboť neumožňuje jednoznačně určit, jaké konkrétní činnosti chce společnost vykonávat. Ačkoliv se z hlediska živnostenského zákona může zdát být postačující, z pohledu korporátního práva nevyhovuje požadavku určitosti právního jednání. Právním následkem neurčitosti právního jednání je pak jeho zdánlivost a k takovému jednání se nepřihlíží.

Nepřípustné formulace předmětu podnikání

V druhém rozhodnutí (27 Cdo 3391/2023) šlo o případ, kdy společnost sice měla ve své zakladatelské listině konkrétně uvedené obory činností (v souladu s přílohou č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností), avšak do obchodního rejstříku byl zapsán pouze obecný název živnosti volné bez jednotlivých oborů (konkrétně bylo uvedeno výroba, obchod, služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v rozsahu oborů činností náležejících do živnosti volné č. 1–81).

Nejvyšší soud uzavřel, že zápis předmětu podnikání v obchodním rejstříku musí odpovídat zakladatelskému právnímu jednání a zároveň být konkrétnísrozumitelný pro třetí osoby. Zápis nesmí odkazovat jen na obecné označení či jiné veřejné seznamy. Smyslem rejstříku je poskytovat veřejnosti přesné a aktuální informace o podnikání subjektu – a to obecné označení bez uvedení jednotlivých činností nesplňuje.

Problematické jsou tak např. následující specifikace předmětu podnikání, které lze nalézt u řady obchodních společností:

  1. „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“,
  2. „Živnost volná v rozsahu oborů činností č. 1–81 podle přílohy č. 4 nařízení vlády č. 278/2008 Sb.“,
  3. „Předmět podnikání dle živnostenského listu“ nebo „dle živnostenského oprávnění“ či
  4. „Podnikání v rozsahu platného živnostenského oprávnění“.

Dopady na podnikatelskou praxi – nutnost aktualizace zakladatelského právního jednání

Oba judikáty mají významný dopad na tisíce obchodních korporací. Mnoho společností má i po více než deseti letech od účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích ve stanovách či společenských smlouvách neurčitě uvedený předmět podnikání. A ještě větší množství podnikatelů má v obchodním rejstříku zápisy, které sice formálně navazují na živnostenské oprávnění, ale z hlediska korporátního práva jsou nedostatečné.

Společnosti by měly přistoupit ke kontrole svých zakladatelských dokumentů a srovnat je se zápisem v obchodním rejstříku. Tam, kde naleznou obecné nebo nepřesné označení (např. „živnost volná“, „výroba, obchod a služby“ apod.), je namístě úprava – jak zakladatelského právního jednání, tak zápisu v rejstříku.

Doporučení závěrem

Zejména při zakládání nových společností by měla být této otázce věnována patřičná pozornost. Stejně tak platí, že při jakékoliv změně podnikatelského záměru je vhodné promítnout tuto změnu nejen do živnostenského oprávnění, ale i do stanov/společenské smlouvy a obchodního rejstříku.

Nejvyšší soud vyslal jasný signál: neurčité formulace patří minulosti. Dnes je kladen důraz na transparentnost, určitost a srozumitelnost. Společnosti, které této výzvě nepřizpůsobí své právní dokumenty, mohou čelit komplikacím – nejen při zápisech do rejstříku, ale v krajním případě může být nařízena i likvidace společnosti.

Zanechte komentář

Diskuse neslouží jako právní, daňová či účetní poradna. Je vyhrazena pro vzájemnou komunikaci čtenářů.

Pro přidání komentáře se přihlaste.

Rychlé zprávy

  • Jednotné hlášení zaměstnavatelů schváleno

    |

    Vláda schválila návrh zákona o Jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele (JMHZ), který od ledna 2026 výrazně sníží administrativní zátěž firem. Zaměstnavatelé budou místo až 25 různých formulářů podávat jediné elektronické hlášení měsíčně, které ministerstvo práce následně sdílí s dalšími institucemi. Nový systém zefektivní digitalizaci státní správy, odstraní duplicitní vykazování a přinese výhody i zaměstnancům, například v podobě předvyplněného daňového přiznání. Projekt je prvním krokem k vytvoření Jednotného inkasního místa.

Kurzovní lístek

vlajka EU
Načítám hodnoty
vlajka USA
Načítám hodnoty

Užitečné informace

4 tisíce sledujících